’Al’áagi ha’oodzíí’ al’ínígíí
Diné k’ehgo ’éí t’áá k’éhezdónígo ’al’áagi ’áhát’į́ saad chǫǫ’į́. T’áá háí shį́į́ bich’į́’ dóó baa yáti’ígíí ’éí t’áá ’íídą́ą́’ bééhózíní.
Diné k’ehjí ha’oodzíigo ’éí ́óholniih dóó ’ókeed saad bee hólǫ́. ́Áádóó Bich’į’ yáti’ígíí ’éí ła’ hoolzhizhgi saad chǫǫ’į́. Íinda háí da bich’į’ yájiłti’go t’ááhasti’go yátį’. Díí ha’oodzíi’ ’éí T’áá ’aaníinii dóó T’áá ’aaníinii saad bee hólǫ́. Kawaii ’ííjání ’áłnééh:
Bich’į’ yáti’ígíí lą́ nizin.
| Shíká | ’anilyeed. |
| 1-for | 2-run.I |
| Help me. / You’re helping me. (lit. You’re running for me.) | |
Bich’į’ yáti’ígíí doo lą́ nizin da.
Laanaa hoolzhish saad naalkii góne’
| Mósí | ch’óółt’e’. |
| cat | out-3-2-take.Opt |
| Don’t put the cat out! (YMM 1992:882) [[CHECK with speakers]] | |
Laanaa hoolzhish saad naalkii góne’ + lágo
| Mósí | ch’óółt’e’ | lágo. |
| cat | out-3-2-carry.O | hope.not |
| Don’t put the cat out! / I hope you don’t put the cat out. | ||
t’áadoo V-í
| T’áadoo | ’anit’íní! |
| neg | 2-do.NI-Í |
| Don’t do that! | |
Lą́ ha’níigo hó haa yáshti’
| Hatáaldi | jigháahgo | hozhdísin | łeh. |
| ceremony-at | 4-go.I-GO | 4-respect.NI | usually |
| One should be respectful when one goes to a ceremony. | |||
Dooda ha’nínii ndi hó haa yáshti’
| Doo | ’ájíníi | da! |
| neg | 4-say.NI | -neg |
| One doesn’t say that! | ||
K’ad hoolzhishgi ’éí tsxíłgo ’al’áagi ’áłtsé nehełeeh. (i.e., ładah t’áá k’ad ’áhódoonííłgo biniiyé bee hoo’aah). ’Áádóó náasdi hoolzhishgi ’éí ’óhólníí saadígíí doo t’áá tsxíłígo ’áhódoonííł da. Laanaa hwiindzingo hoolzhishígi ’éí doo ’al’áagi t’áá ’ahą́ą́h chǫǫ’į́. Reichard binaaltsoos bííh daasdzoh (1951:137), YM (1987:204), and YMM (1992:881f.). YM (1987:204-5) ’áshjání ’ádaalyaa ’éí ’al’áagi saad ’ałts’ádaashjaa’. Reichard ’áyiiláa’ígíí doo bikék’eh nááhodidoolzhish da.
Dinék’ehjígo, ’óhólnííh saad ’éí ’aahasti’go ’ach’į’ yáti’, łahda ’éí t’óó bik’ijinaa ha’adzih. Ha’oodzíí’ “hó” baa yájíłti’go ’éí ha’át’e’ baa ’ákoznízin. Háí shį́į́ bich’į’ yájíłti’ígíí ’éí t’áá bí yaa ’ákódínóozįįł. ’Áko nashi’dil’a’ lá dínóozįįł. Ha’oodzíí’ lágo bee hólǫ́nígíí ’éí yałti’ígíí bił chǫǫhoo’į́ (T’ááká kóóne’ lágo, ’Ákóóne’ lágo). Ha’át’e’ baa yáti’ígi ’éí yáłti’ígíí doo bił ’ákót’ée da. Yáłti’ígíí adóholniihgo ’éí hak’ijinaa ha’oodzíí’ dooleeł.
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CIbee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ałní’ní’ą́ą́dą́ą́’ t’ah doo da’adánígóó dishááhgóó ch’iyáán ’ásdįįd.
noon-past still NEG cafeteria-to 1-go.I-NEG food 3-dwindle.NIbee ’ééhóziní
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’ah doo góó beforefind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádįįh dwindle, become extinct’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́.
always water popping-Í 3-2-keep.SPN’Eii łééchą̨ą’í t’áá ’áko taah yilwo’.
that dog immediately water.into 3-run.U’Ólta’góó daats’í deeshááł doodaii’ jooł bee nideeshneeł.
school-toward maybe 1-walk.F or ball 3-with 1-play.F’Óshą́ą́’ laanaa’ dichin shi’niiłxį́.
1-eat.O wish hunger 1-3-kill.IÁt’ah ’índa shaa náádíídááł.
later 1-to again-2-come.FBeeldléí danołtsóós.
blanket pl-3-2dpl-bring.FFO.IBéégashii yáázh ła’ shibee’í’diidłííd bik’i niní’ą́.
calf one 1-cattle.brand 3-on 3-1-put.NPbik’ídideesdis
3DO-1-wrap.it.around.it.FBíni’dii si’ą́ t’áádoo baa nánít’íní.
3-let-stay 3-sit.SRO.SPN just.NEG 3-about 2-bother.NICh’iyáán ’ádaasdįįdgo kingóó ła’ hááshááł.
food pl-3-run.out.P-GO store-to some area-1-go.get.Progbee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádįįh dwindle, become extinct’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hááshááł go along after it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Damóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.Pdashoołbéézh
pl-3DO-2dpl-boil.it.Pdayiigish
pl-3DO-3dpl-make.one.cut.in.it.Ideiilzhóó’
pl-3DO-1dpl-brush/comb.it.PDibé tóógóó neeshkał.
sheep water-toward 3-1-herd.Progdiilbish
3DO-1dpl-boil.it.FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.ODoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGGólízhii dégo dasidoo’į́įgo da’oołzhish nỉ.
skunk up-GO pl-3-look.I-GO pl-3-dpl-dance.IHa’át’íí neidiyoołnih nínízin?
who 3-3-buy.F 2-think.NIHa’át’íísh náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3dpl-say.IHaashíyee’ díí azee’dich’ii’ bíniitááh hait’éego dich’íí’.
try.and.find.out this chile-burnsr 3-2-try.IP how-GO spicyhadiiltééł
3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadééłbįįd
3DO-1-fill.something.up.with.it.Phadínóołchał
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’át’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEGbee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
Háadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.IHoozdohgóó daats’í deeshááł ’éí doodaii’ Be’eldííldahsínilgóó deeshááł.
Phoenix-toward maybe 1-walk.F or Albuquerque-toward 1-walk.FNédáá dóó bikáá’adání bik’i ndinís’eez.
1-sit and table 3-on 1-place-1-foot.PNíwe, doo mósí nidziłtseed da!
stop NEG cat 3-4-kill.I NEGNíwe, k’ídíítih!
stop 3-2-break.SSO.ISaad biihi’níłí doo bee neilnish da.
word computer NEG 3-with pl-2-du.work.I NEGShimá sání dah díníilghaazh ’ayiila’ii’, nihí yaa néíni’ką́.
1-grandmother frybread 3-3-make.P-and 1.dpl under 3-3-place.Pbee ’ééhóziní
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- yaa down, downwardsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- baa’nishkah place it, put it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




