’Al’áagi ha’oodzíí’ al’ínígíí
Diné k’ehgo ’éí t’áá k’éhezdónígo ’al’áagi ’áhát’į́ saad chǫǫ’į́. T’áá háí shį́į́ bich’į́’ dóó baa yáti’ígíí ’éí t’áá ’íídą́ą́’ bééhózíní.
Diné k’ehjí ha’oodzíigo ’éí ́óholniih dóó ’ókeed saad bee hólǫ́. ́Áádóó Bich’į’ yáti’ígíí ’éí ła’ hoolzhizhgi saad chǫǫ’į́. Íinda háí da bich’į’ yájiłti’go t’ááhasti’go yátį’. Díí ha’oodzíi’ ’éí T’áá ’aaníinii dóó T’áá ’aaníinii saad bee hólǫ́. Kawaii ’ííjání ’áłnééh:
Bich’į’ yáti’ígíí lą́ nizin.
| Shíká | ’anilyeed. |
| 1-for | 2-run.I |
| Help me. / You’re helping me. (lit. You’re running for me.) | |
Bich’į’ yáti’ígíí doo lą́ nizin da.
Laanaa hoolzhish saad naalkii góne’
| Mósí | ch’óółt’e’. |
| cat | out-3-2-take.Opt |
| Don’t put the cat out! (YMM 1992:882) [[CHECK with speakers]] | |
Laanaa hoolzhish saad naalkii góne’ + lágo
| Mósí | ch’óółt’e’ | lágo. |
| cat | out-3-2-carry.O | hope.not |
| Don’t put the cat out! / I hope you don’t put the cat out. | ||
t’áadoo V-í
| T’áadoo | ’anit’íní! |
| neg | 2-do.NI-Í |
| Don’t do that! | |
Lą́ ha’níigo hó haa yáshti’
| Hatáaldi | jigháahgo | hozhdísin | łeh. |
| ceremony-at | 4-go.I-GO | 4-respect.NI | usually |
| One should be respectful when one goes to a ceremony. | |||
Dooda ha’nínii ndi hó haa yáshti’
| Doo | ’ájíníi | da! |
| neg | 4-say.NI | -neg |
| One doesn’t say that! | ||
K’ad hoolzhishgi ’éí tsxíłgo ’al’áagi ’áłtsé nehełeeh. (i.e., ładah t’áá k’ad ’áhódoonííłgo biniiyé bee hoo’aah). ’Áádóó náasdi hoolzhishgi ’éí ’óhólníí saadígíí doo t’áá tsxíłígo ’áhódoonííł da. Laanaa hwiindzingo hoolzhishígi ’éí doo ’al’áagi t’áá ’ahą́ą́h chǫǫ’į́. Reichard binaaltsoos bííh daasdzoh (1951:137), YM (1987:204), and YMM (1992:881f.). YM (1987:204-5) ’áshjání ’ádaalyaa ’éí ’al’áagi saad ’ałts’ádaashjaa’. Reichard ’áyiiláa’ígíí doo bikék’eh nááhodidoolzhish da.
Dinék’ehjígo, ’óhólnííh saad ’éí ’aahasti’go ’ach’į’ yáti’, łahda ’éí t’óó bik’ijinaa ha’adzih. Ha’oodzíí’ “hó” baa yájíłti’go ’éí ha’át’e’ baa ’ákoznízin. Háí shį́į́ bich’į’ yájíłti’ígíí ’éí t’áá bí yaa ’ákódínóozįįł. ’Áko nashi’dil’a’ lá dínóozįįł. Ha’oodzíí’ lágo bee hólǫ́nígíí ’éí yałti’ígíí bił chǫǫhoo’į́ (T’ááká kóóne’ lágo, ’Ákóóne’ lágo). Ha’át’e’ baa yáti’ígi ’éí yáłti’ígíí doo bił ’ákót’ée da. Yáłti’ígíí adóholniihgo ’éí hak’ijinaa ha’oodzíí’ dooleeł.
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.
morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however NEG complete NEGbee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hashbį’ clear the land’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńdiishdááh start’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
’Ahwééh doo dich’í’ígíí ła’ jóódlą́ą́’.
coffee NEG 3-bitter.NI-NOM some 3-4-drink.O’Atiin bąąhgóó doo ch’il ’ahwééh ’ájíléeh da.
road 3-beside-along NEG plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG’Awééh kweʼé ninishteeh, adaʼoogeeh.
baby here 3-carry.AnO.I 3-fall.O’Ałk’idą́ą́’ ye’iitsoh lei’ jiní “łeeh nideeshbish.”
long.ago giant INDEF 4-say.P ground-into 2-1.roast.F’Ádihodideesht’ih sha’shin nisingo t’áadoo ’atah haasdzíi’ da.
RFLX-1-get.into.trouble.F perhaps 1-think.CI-GO NEG among 1-say.P NEGbee ’ééhóziní
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádihodiisht’ééh get oneself into trouble’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sha’shin perhapssaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- haasdziih speak, exclaim’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Oółháásh lágo.
2-sleep.O don’t’Ániid ’iiyą́ą́ ’áko ndi t’ah dichin nisin.
Recently 1-eat.P even then still 3-hungry 1-want.NIbik’ízhdídis
3DO-4-wrap.it.around.it.IBįįh bił da’doółdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.OCh’ééh jidighaahgo, ajółhosh laanaa jinizin łeh.
in.vain 4-walk.I-GO, 4-sleep.O hope 4-want.CI usuallyCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-Ibee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
Chidí bits’ą́ą́’ niiltłago t’óó yíyooyił.
car 3-from 3-stop.P-GO just 3-3-push.Progbee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- niiltłáád stop, stall’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Chidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Ideeshbish
3DO-1-boil.it.Fdeiidlą́ą́’
pl-3DO-1dpl-drink.it.PDíí tł’éé’ ’iidííłhosh.
this night 2-sleep.FDooshą’ gah t’áá gééd náshdááh lá.
ensure rabbit just without 1-return.I DISCDziłghą́ą́’í bizaad doo shił bééhózin da.
White.Mountain.Apache-NOM 3-language NEG 1-with 3-ho-know.CI NEGHaa’íyee’ díí chidí bikééji’ adeez’ahí hasht’e diilnííł.
lets.see this pickup.truck 3-1.pl-fix.Fhadajizgeed
pl-3DO-4dpl-dig.it.out.Phadazhdééłbįįd
pl-3DO-4dpl-fill.something.up.with.it.Phaoogeed
3DO-2dpl-dig.it.out.PHáí shą’ bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.Ijidíníłkaad
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).IJó nił bééhozin shibéeso ’adingo
because 2-with 3-knowledge.CI 1-money 3-dwindle.CI-GOK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.Pbee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- doodago particle orfind in Navajo Questions
- daats’í particle for perhapsfind in Navajo Questions
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -tis over’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrows’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
nanilé
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.Inidasiilkáá’
pl-3DO-1dpl-investigate.it.PNimá sání bich’į́’ ch’iyáán ła’ dijááh.
2-grandmother 2-to food some start-3-2.take.PlO2.FSaad biihi’níłí bee neilnish.
word computer 3-with pl-2-du.work.ISam Diné yitah naalnish.
Sam Navajo 3-among 3-work.IShichá si’ą́ągo ’iiłhaazh.
1-huddle 3-put-SPN-GO 1-sleep.PShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.NI later one again-3-1-buy.Fbee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shidá’í, nilį́į́’ sha’níłteeh.
1-maternal.uncle 2-horse 1-to-3-2-lend.AnO.IShimá sání dah díníilghaazh ’ayiila’ii’, nihí yaa néíni’ką́.
1-grandmother frybread 3-3-make.P-and 1.dpl under 3-3-place.Pbee ’ééhóziní
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- yaa down, downwardsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashłééh make’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- baa’nishkah place it, put it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shiyáázh bighandi níyáá nít’ę́ę́’ t’áá ’íídą́ą́’ ’eelnish lá.
1-poss-little 3-home-at 1-go.P past just then 3-off.to.work.P DISCT’áadoo ’anit’íní!
neg 2-do.NI-ÍT’áá ’ahánigóó yiizįįh
just near 2-stand.IT’áá binaa naasháa dooleeł
just 3-nearby 1-walk.I FUTURETį’ ninádeiilnish.
let’s.go again-pl-1dpl-work.RTį’ ninádeiilnish.
let’s.go again-pl-1dpl-work.RTóshjeeh yah ’adíí’ááł nidishnínéesh yah’ííní’ą́?
water.jug into 3-2-take.in.F 1-say-PP-Q.P PP-3-2-take.in.P.SROTsxį́įłgo łees’áán ’ánílééh; nimásání nihaa níyá!
quickly tortilla 2-make.I 2-mat.grandma 1.pl-to 3-came.PYiską́ągo nighanaad késhdę́ę́’į́">di naadeeshááł.
tomorrow 2-home-at 2-to-1-go.Fyitł’ó
3DO-3-weave.it.IŁa’ damóo yę́ędą́ą́’ dah ’iyétł’ónée, k’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół.
one Sunday past up 3-1-set.P-past now middle-toward 1-weave.Progbee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishtł’ǫ́ set up a loom’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




