Saad ’át’éii baa hane’
Díí t’éiyá saatsoh ’ałkéé’ yisdzohígíí ’éiyá Young & Morgan bits’ą́ą́dę́ę́’ (1987: 12-17). Díidí saad t’áá ’ał’ąą ’ádaat’éego ha’oodzíí’ ’ahiih yi’nil ’éí saad bee haz’áanii bił ’ahidaastł’ǫ́. ’Át’éii ’éí ’oo’áłígíí bik’ehgo chǫǫ’į́: ’adą́ą́dą́ą́’, ’ałní’ní’ą́, ’e’e’aah, ’i’íí’ą́, ’abíní, ’ákondi doo ’ííznízingóó [doo…da] chǫǫ’į́. ’Áádóó díkwíijį’shį́į́ bił chǫǫ’į́, (hah dóó dah ’ádaat’éhígíí) saad ’áhát’į́ biláahjį’ noodah. Díí saad (hah dóó dah dzíí’chílí bitah chodao’į́. Díí saad ńt’éé ’áhát’ínígíí ’akéé’ yilts’iłígíí bił daasdzo, ndi saad dooleeł ’éí náasdi ’áhoníłígíí yaa halne’, ’ákondi doo bił daasdzo da.
Díí Young & Morgan bik’ehgo ’ályaaígíí t’áá ’áłts’ísígo łahgo ’ánályaa. Díí náasdi daats’í łahgo ’át’éego dabikáa’ dooleeł.
Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ahbínídą́ą́’ ch’ééh niba’ hasht’e’ ’ádííníszin.
morning-Past in.vain 2-wait ready REFL-1-keep.CI’Ahbínídą́ą́’ hashbį’go baa nídiisdzá ’ákondi t’áadoo ’áłtso da.
morning-past 1-clear.I-GO 3-for 1-start.P however NEG complete NEGbee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hashbį’ clear the land’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńdiishdááh start’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morning
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
’Anít’i’ ńtłóo’go biniinaa béégashii t’óó yigháníkah.
fence 3-loose.P-GO 3-because.of cow just 3-through-3-go.pl.P’Ałk’idą́ą́’ Diné bikéyah bikáa’gi łį́į́’ bichąą bíighahgo tł’oh deíl’áá ńt’éé’ jiní.
long.ago Navajo.land 3-upon-at horse 3-belly sufficient-GO Pl-3-extend.out.of.sight.SNP hearsay’Ííshją́ą́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
don’t forget this stew stove 3-top up 1-put.P.OC’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.
education very 3-strong.I’Íhoo’aah ’ayóo bidziil.
education very 3-strong.IBéésh bii’ kǫ’í bizooł dego deez’á.
stove 3-pipe up 3-extend.SPNCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-Ibee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originally
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
Da’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?
Q that-side also meeting 1-happen.PDa’ Ron yiską́ągo saad neidoołkah?
Q Ron tomorrow word 3-3-investigate.FDeenásts’aa’ shił naaldloosh ńt’éé’ shimá siiłtsą́, yiniinaa násineestsxas.
ram 1-with 3-trot.CI past 1-mother 1-3-see.P 3-because 1-3-whip.PDíí tsídii bit’oh yisdádeeshjoł, ’áko shį́į́ kónááhoot’éhé tsídii ła’ náábít’oh dooleeł.
this bird 3-nest 3-1-save.F-NCM then maybe next.year bird some again-3-nest futureDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed.
this night NEG bull into.field-3-run.Odoo ’ashohodoobéézhgóó
doo ’asht’é’égóó
Doo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEGbee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEGbee ’ééhóziní
- Indirect command with negationfind in Navajo Imperatives
- 4th person admonition, negative, Imperfectivefind in Navajo Imperatives
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo choshijooł’į́į́’ le’ ’át’éégóó shił hóyéé’.
NEG 3-1-make.use.O proof.against-NEG 1-with lazy.NIDoo hanii kintahgóó díníyáa da nisin.
NEG contrary town-toward 2-start.go.P NEG 1-think.CIDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDoo t’áá k’ad bá’ólta’í sélį́į’ da.
NEG just now teacher 1-be.SPN NEGdoo yéé --- -í
Dziłdę́ę́’ hoołtį́į́ł ńt’éé’ t’áá nihich’į’jį’ ’ásdįįd.
mountain-from areal-rain.Prg past just 1pl-toward-up.to 3-disappear.PDziłghą́’ą́ bizaad diists’a’ laanaa.
White.Mountain.Apache 3-language 1-understand.NI wishGohwééh ’áłdó’ nahideeshnih nisinée beesénah lá.
coffee also 3-1-buy.F 1-want.NI-past 3-1-forget.P DISCHa’át’íí shį́į́ biniinaa łééch’ąą’í nidahał’in.
what perhaps 3-because dog pl-3-bark.IHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past NEG 1-with 3-good.N NEGbee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past time
- doo --- da frame to negativize verbs and phrases
Hastiin t’áá ká baa wóólyeed lágo.
man see.to.it to.him 2-run.to.O NEG-wishHádą́ą́’ ’áłtsé chidí naat’a’í nił nast’a’?
When past first airplane 2-with 3-fly.PHágoónee’, t’áá ’ákódí shahane’.
well that’s.all 1-storyK’ad shicheii bíká ’iishyeed.
now 1-grandfather 3-for 1-run.INa’níle’dii béeso ła’ haaníníl, t’áadoo tł’oh nidziisnii’ da.
dismay money some 4-3-1-give.PlO.P NEG hay 3-4-buy.P NEGndi --- doo
Nidlóóhísh ’éí doodago doo daats’í nidlóoh da?
2-cold.X-Q TOP or NEG perhaps 2-cold.X-Q NEGNisneez sélį́į’go shicheii nahałáhági ’át’éego nahashłáa doo nisin.
1-tall.NI 1-become.P-GO 1-grandfather 3-perform.ceremony.CI-similar.to 1-perform.ceremony.CI future 3-want.NIShá bíighah na’ashkǫ́ǫ́’go yiishjį́į́’ lá.
sun proportionate 1-swim.CI-GO 1-sun.burn.I DISCShą́ą́’ ’ałk’idą́ą́’ baa hwiinít’į́į ni’.
remember long.ago 3-for 3-discuss.I recallShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOShimá bílájish chiideesh’įįł, háálá ’ayóo deesk’aaz.
1-mother 3-gloves 3-1-use.F because very 3-be.cold.PShiyáázh nihił ’oołbąs dooleeł.
1-son 1pl-with 3-drive.Prog will.beSitsóóké da’ółta’go t’óó bik’iisdził.
1-grandchildren pl-school-GO just 3-1-support.ProgTó lą’ígo nidlą́ ’áko bee nitah yá’áhoot’ééh dooleeł.
water many 3-2-drink.DI so 3-with 2-among pl-3-good.NI futurebee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áko so, so that, so thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -tah, -taa-, -ta- among, mixing’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dooleeł future
- dooleeł future




