Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Jáan biʼdizhchínéejįʼ ʼanááyííłką́. Bá daʼdiidį́į́ł.
John 3-birth.past-up-to again-day.P 3-for 1pl-eat.F’Abínídą́ą́’ kintahgóó dah didoohkah.
morning-past town-GÓÓ up start-3pl.go.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmative
- Náásgóó
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ashkii t’áá shǫǫ ółta’ lá.
boy good.thing 3-learn.I DISCbik’ídazhdeezdiz
pl-3DO-4dpl-wrap.it.around.it.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad naalkaah doo shił bééhózin da. K’ad éí t’áá shxǫǫd shił báá hózin.
formerly Navajo language research NEG 1-with 3-of ho-know.CI NEG | now TOP luckily 1-with 3-about-ho-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Diné Bizaad t’éiyá bee yádeilti’ nít’ę́ę́’.
formerly Navajo language only 3-with pl-3-speak.I pastChidí nahideeshnih ndi shibéeso ’ádin.
car 3-1-buy.F but 1-money 3-none.NIdadołhį́į́h
pl-3DO-2dpl-melt.it.IDamǫ́ǫgo tódilchxoshí yishdlį́į́h.
Sunday-GO soda 3-1-drink.Udeishóóh
pl-3DO-3dpl-brush/comb.it.IDoo ’áłah dadiidleeł da.
NEG together pl-1dpl-meet.pl.F NEGDoo tó tsíídkáá’ dididííkáał da.
NEG water charcoal-on start-3-2-put.OC.F NEGdíníłkaad
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).IGah bik’ee’ taah yí’áhígóó ’eesbąs.
rabbit foot water 3-into1-drive.ProgHaa’íyee’ shinááł Diné bizaad bíhwiidííł’aał.
lets.see 2-1-watch.Prog Navajo language 3-2-learn.Fhadadiiltééł
pl-3DO-1dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadajiłgéésh
pl-3DO-4dpl-cut.it.out.Ihadaoołgizh
pl-3DO-2dpl-cut.it.out.Phadeeshtééł
3DO-1-carry.him/her.up.out.of.something.FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with area-good.N neg
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
haidééłbįįd
3DO-3-fill.something.up.with.it.Phaniilchaad
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).IHastiin łį́į́’ yik’i dah neezdá.
man horse 3-on up 3-sit.PHáadi lá łį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3dpl-walk.IHáidíígíísh neidiyoołnih nínízin?
which.one-ÍGÍÍ-Q 3-3-buy.F 2-think.NIjidooyį́į́ł
3DO-4-eat.it.Fjidíníłkaad
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).IJáan biʼdizhchínéejįʼ ʼanááhoolzhiizh. Tįʼ bá daʼdiidįį́ł.
John 2-birth-up-to again-area-arrive.P let's.go 3-for pl-2-eat.FKénídánííljeehgo, sin ła’ beehódíítał.
shoe.game-GO song some 2-sing.FNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNeel’ą́ą le’.
term-3-reach.up.to.NI LE’nideidooleeł
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.FNisneez sélį́į’go shicheii nahałáhági ’át’éego nahashłáa doo nisin.
1-tall.NI 1-become.P-GO 1-grandfather 3-perform.ceremony.CI-similar.to 1-perform.ceremony.CI future 3-want.NINíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.ISaad biihi’níłí bee neilnish.
word computer 3-with pl-2-du.work.IShe’abe’ sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
1-milk 1-from 3-2-drink.O LÁGOShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




