Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
’Ayóo deesk’aazgo beeldléí ditánígíí biih násh’nah.
very cold-GO blanket 3-thick.NI-ÍGÍÍ 3-into 1-crawl.R’Éí lą́ą baa nitséskees nít’ę́ę́’.
that EMP 3-about 1-think.I past’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.FBéégashii báháchxį’go bik’ee neeshchééł.
cattle 3-become.angry.I-GO 3-on.account.of 1-flee.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háchį’ become angry’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -k’ee on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- neeshchééł flee, run away from’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Ch’é’étiingóó naanéhígíí shił bééhózin.
entrance-along 3-play.I-COMP 1-with 3-know.NIChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FDa’ dichin nínízin?
Q hungry 2-want.NIDah nóóljííd lágo.
up 2-jump.O don’tdajiłbéézh
pl-3DO-4dpl-boil.it.Idajííyą́ą́’
pl-3DO-4dpl-eat.it.Pdeidooyį́į́ł
pl-3DO-3dpl-eat.it.Fdideidííłjéé’
pl-3DO-3dpl-start.fire.Pdididoołjah
3DO-2dpl-start.fire.Fdiidiłjeeh
3DO-3-start.fire.IDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed lágo.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not LÁGODíí tł’óół yílééł.
this rope 3-2-carry.SFO.Proghadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Phadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadeidínóołchał
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).Fhadeneeshchaad
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).Phadínéeshchał
3DO-1-card.it.(as.in.wool).Fhadííłtééł
3DO-2-carry.him/her.up.out.of.something.Fhaidééłbįįd
3DO-3-fill.something.up.with.it.Phaiigeed
3DO-1dpl-dig.it.out.Phazhdoołtééł
3DO-4-carry.him/her.up.out.of.something.FHosh doo jiyą́ą da.
cactus NEG 3-4-eat.DI NEGjidíníłkaad
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).IKin Łánídi naashnish háálá ’áadi shaghan.
Flagstaff 1-work.I because there 1-live.NINa’nííshee’ dóó k’ad éí dah ’iishtł’ó.
3-1-warp.P and now TOP up 3-1-tie.DINédáá dóó bikáá’adání bik’i ndinís’eez.
1-sit and table 3-on 1-place-1-foot.PNighéí na’ashch’ąą’ígíí níil’į́.
over.there painting-ÍGÍÍ 3-2-du.look.Initł’ó
3DO-2-weave.it.IShilį́į́’ doo dah didíłdąsh da.
1-horse NEG up start-3-2.jerk.F NEGShí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.
1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Sitsilíké ’éiyáhá nda’ałkǫ́ǫ́’.
1-little.brother-pl TOP 3-pl-swim.IPT’ah doo la’ nimá bich’į’ dínáah da.
still NEG surprise 2-mother 3-toward 2-go.I NEGT’áadoo ’anit’íní!
neg 2-do.NI-ÍT’áadoo hadahooł’áhí.
neg pl-3s-2dpl-make.noise.NP-ÍT’áadoo naaltsoos dayínółta’í.
neg book pl-3-2dpl-read.I-ÍT’áá ká ’adinoólgháásh.
neg 2-oversleep.OT’áá ká ’ooshháásh.
neg 1-go.to.sleep.Oitalic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo naanishgóó dah diisháhí Shicheii kojį’ bił ni’ilwod.
before 1-work.(I)GOO start-out 1-walk.NEG grandpa here with 3-2-drive.(I)Tʼáadoo baa nitsinikeesí, tʼóó ’íízoh.
NEG 3-about 2-think.I just 2-write.Progwołbéézh
3DO-2dpl-boil.it.Iyiidą́
3DO-1dpl-eat.it.Iyiilyį́į́h
3DO-1dpl-melt.it.(snow).Iyiishjį́į́ł
Progressive Mode: 1-become.black.ProgYiską́ągo díí doo ’íídííłtah da. (K’ad tsxíiłgo ’ííníłta’.)
tomorrow this NEG 3-2-read.F NEG (now quickly 3-2-read.I)
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, negative
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Command, affirmative
- T’ahdii baa na’aldeeh
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi