Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ach’íí’ ła’ deeshį́į́ł.
rolled.intestine some 1-eat.F’Ahwééh yishdlį́į́h ’áádóó naanishgóó yishááh.
coffee 3-1-drink.U and.then work-toward 3-1-go.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’áádóó and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááh go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́ą dooleeł.
always water popping-Í 3-2-keep.SPN will.be.F’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.P"Binák’eeaad késhdę́ę́’į́">góó baa da’ashch’osh lá," didíínííł.
3-eye-between-around 3-to pl-3-infest.P DISC 3-2-tell.FAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ ndi naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGChaha’oh biyaagi ni’dííłbąs.
shade.house 3-under-at 2-drive.FDaané’é baa na’aldeehdi ’at’ééd jooł yídzoołtał.
game 3-to 3-happen.CI-at girl ball 3-3-kick.ProgDaango k’ééda’dilyééh nt’éé’ t’áádoo k’ééda’diilyáa da.
spring-GO 3-plant.R past NEG 3-3-plant.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’idishłé plant it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Dah díníilghaazh ’áshįįh bik’ídíínił.
fry.bread salt 3-on-3-2-sprinkle.PlO.Fdazhdííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.Pdeidiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.Ideiilbéézh
pl-3DO-1dpl-boil.it.IDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdidadołjeeh
pl-3DO-2dpl-start.fire.Idideididoołjah
pl-3DO-3dpl-start.fire.Fdoołbish
3DO-2dpl-boil.it.Fdíníilkaad
3DO-1dpl-start.to.herd.them.(animals).IHa’át’íísh náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3dpl-say.Ihadééłbįįd
3DO-1-fill.something.up.with.it.Phaołgéésh
3DO-2dpl-cut.it.out.Ijitł’ó
3DO-4-weave.it.IKin Łánídi naashnish háálá ’áadi shaghan.
Flagstaff 1-work.I because there 1-live.NInanilé
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.INichxǫ’ báhádzid.
stop 3-P-be.dangerousNichxǫ’ t’áadoo baa nánít’íní.
stop NEG 3-about 2-bother.I-Ínidajiskáá’
pl-3DO-4dpl-investigate.it.Pnidajizlá
pl-3DO-4dpl-carry.a.ropelike.thing.around.PNizhéʼé nilą́ąjįʼ yigáałgo bikééʼ yilwoł.
2-father 2-in.front-to 3-walk.Prog-GO 3-behind 2-run.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Command, affirmative
- Ájoolį́į́ł
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishwoł run along’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Niłísh bééhosin doodaii’ biłísh bééhozin?
2-with-Q 3-know.CI or 3-with-Q 3-know.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doodaii’ particle orfind in Navajo Questions
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Sam Diné yitah naalnish.
Sam Navajo 3-among 3-work.IShich’é’é bi’éé’ bá ’áshłéehgo naat’ą́hí hááłgizh.
1-daughter 3-clothes 3-for 3-1-make-I 1-GO fabric I-cut.PShichá si’ą́ągo ’iiłhaazh.
1-huddle 3-put-SPN-GO 1-sleep.PShichidí t’ahdii yá’át’ééh, ’át’ah ’índa ła’ ninááhideeshnih.
1-car still 3-good.N later one again-3-1-buy.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’át’ah ’índa later, later onsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yá’át’ééh it is good’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Shiye’, íín">t’áadoo nikídíltałí.
1-son NEG 2-stomp.IR-ÍShí hanii t’éiyá Naasht’ézhí bizaad shił bééhózin.
I contrary only English 3-language 1-with 3-know.PT’áá hooshch’į’ déshnish.
suddenly 1-start.work.PT’áá ká ’áshįįh dah díníilghaazh bik’íóónííł.
NEG salt fry.bread 3-on-3-2-sprinkle.PlO.OT’áá ká chidí ba’óó’ááł lágo.
NEG car 3-3-borrow.O LÁGOT’ą́ą́tsoh táá’góó yoołkáłę́ędą́ą́’ ’ałdó’ Tóta’góó tádííyá.
May three-góó day-past also Farmington-góó 1-went.PT’áadoo hooyání łį́į́’ shidáagi ch’éltáál.
suddenly horse 1-front-at 3-bolt.PT’áá sáhí ʼííníyą́ą́ʼ. Tʼáá shǫǫ da ʼíyą́ shididííniił.
only.you 2-eat.P T’ÁÁ SHǪǪ DA 2-eat.I 1-2-tell.FTó dílchxoshí sits’ą́ą́’ wóódlą́ą́’ lágo.
soda 1-from 3-1-drink.O don’tyideeshjį́į́ł
Future Mode: 1-become.black.Fyik’íideezdiz
3DO-3-wrap.it.around.it.PYiską́ągo Na’nízhoozhídi, háádish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




