Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Shideezhí t’áadoo ’ałtso ’íiłta’í nihaa nádzá.
1-sister NEG finish 3-read-NMLZ.NEG 1pl-to 3-return.P’Áádóó “shiba’ yílwoł”, ní ma’ii, jiní.
and.then 1-ahead 2-run.F 3-say.P coyote 4-say.P’Áłah ’aleehgo ch’iyáán ’ádadiilnííł ’áko shį́į́ ’índa diné ndahidookah.
meeting-Comp food 3-1-Pl-make.F CONJ people 3-Pl.will-arrive.FBéégashii báháchxį’go bik’ee neeshchééł.
cattle 3-become.angry.I-GO 3-on.account.of 1-flee.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háchį’ become angry’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -k’ee on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- neeshchééł flee, run away from’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Béégashii yáázh ła’ shibee’í’diidłííd bik’i niní’ą́.
calf one 1-cattle.brand 3-on 3-1-put.NPbik’ídidíídis
3DO-2-wrap.it.around.it.Fbik’ídísdis
3DO-1-wrap.it.around.it.IBíni’dii ’awéé’ ałhosh, yee nǫǫsééł.
3-let-stay baby 3-sleep.I 3-by.means.of 3-grow.ICh’ééh jidighaahgo, ajółhosh laanaa jinizin łeh.
in.vain 4-walk.I-GO, 4-sleep.O hope 4-want.CI usuallyDa’ dichinísh nínízin?
Q hunger-Q 2-feel.NIdadiilyį́į́h
pl-3DO-1dpl-melt.it.Idaoo’aal
pl-3DO-2dpl-chew.it.Pdeiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.(snow).IDibé ła’ yóó’ ’íínilgo k’adę́ę ’e’e’aahgo ch’ééh bíká naanááshwoł.
sheep some away 3-1-lose.P-GO almost evening in.vain 3-after 1-run.around.Pdidadoołjéé’
pl-3DO-2dpl-start.fire.PDíí ’abíní dibé tóógóó neeshkał.
this morning sheep water-to 3-1-herd.ProgDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverdíníshkaad
3DO-1-start.to.herd.them.(animals).Idínółkaad
3DO-2dpl-start.to.herd.them.(animals).Idííyį́į́ł
3DO-2-eat.it.Fhadazhdoołtééł
pl-3DO-4dpl-carry.him/her.up.out.of.something.Fhadazhdééłbįįd
pl-3DO-4dpl-fill.something.up.with.it.Phadazhdínóołchał
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).FHaidą́ą́’ ’a’áán góne’ naashnish ńt’éé’ --- doo shił yá’áhoot’éeh da.
winter-past mine.shaft 1-work.I past neg 1-with 3-good.N neg
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ne’ behind’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
hainiłchaad
3DO-3-card.it.(as.in.wool).Ihajíígeed
3DO-4-dig.it.out.Phanoołchaad
3DO-2dpl-card.it.(as.in.wool).Phanííłchaad
3DO-1-card.it.(as.in.wool).PHazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-íHaʼdiinééh biniiyé hę́ę́ł bee naagéhé bits'aʼ ʼádinígíí nidoochʼąh.
parade 3-reason pack 3-means-of 3-haul.I 3-box 3-exist.NI-ÍGÍÍ 3-decorate.FK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- doodago particle orfind in Navajo Questions
- daats’í particle for perhapsfind in Navajo Questions
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -tis over’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrows’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
K’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół doo yę́ę ła’ damóo yę́ędą́ą́’ t’áadoo ’asétł’ǫ́ǫ da.
now half-toward 1-weave.Prog future past one Sunday when.past NEG 1-weave.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
Nichxǫ’ báhádzid.
stop 3-P-be.dangerousNida’iilyéego ’áłt’ąą yiską́ągo ’índa yínááł doo.
pass.pay.I-go after.all tomorrow only.then 2-come.Prog future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo, dooleeł futurefind in Navajo Particle Lexicon