Your search for the hoolzhishgi Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
biihidzóhí 50 entries
Yadiizíní bigháníshgéésh.
can 3-through-1-cut.open.I’Aghaa’ daołgááh.
wool pl-3-2dpl-make.white.I’Ashkii t’áá shǫǫ ółta’ lá.
boy good.thing 3-learn.I DISC’Áádóó háajigo dah diníyá?
and.then which.way-GO start.off 2-go.IBich’ah haini’ą́, "díí bee yisdádíínááł," hałní jiní.
hat 3-2-give.P with.this.PP pl-2-survive.F 3-to.say.I they.sayCh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
Da’ k’ad daats’í ch’iyáán ’áníléehgo ná ’adazh’niiyą́ą́’?
Q now perhaps food 2-make.I-GO 2-for feast.happendadiilyį́į́h
pl-3DO-1dpl-melt.it.IDahojitaałgo t’áá hoonaałgo wónáásdóó ’ayóí ’íits’a’go dahojitaał.
Pl-4-sing.I-COMP just areal-3-move.Prog-COMP soon remarkable 3-sound.I-COMP pl-4-sing.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hashtááł sing’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- wónáásdóó soon, finallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’ayóí remarkable, amazing, extraordinarysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hashtááł sing’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dajiyą́
pl-3DO-4dpl-eat.it.Idajiłbéézh
pl-3DO-4dpl-boil.it.Idaohshóóh
pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.Ideidíníłkaad
pl-3DO-3dpl-start.to.herd.them.(animals).Ideiilzhóóh
pl-3DO-1dpl-brush/comb.it.Ideiitł’ó
pl-3DO-1dpl-weave.it.Ideiłbéézh
pl-3DO-3dpl-boil.it.IDiné nishłį́į ndi Bilaagana bizaad t’éí bee yáshti’.
Navajo 1-be.NI but English language only 3-with 1-speak.IDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negation
- 4th person admonition, negative, Imperfective
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Dziłgóó ’o’ooldee’ yę́ę ná’ooldah.
mountain-to 3-go.pl.P past 3-return.pl.IGohwééh ła’ shaa níkaah.
coffee some 1-to 2-give.OC.IHa’át’íísh náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3dpl-say.Ihajiłgéésh
3DO-4-cut.it.out.IHazhóʼí sínídá. Tʼáadoo naaní’dííldisí.
careful 2-sit.I NEG again-2-wander.Prog-íHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.IHáísh bił nanilnish?
who-Q 3-with 2-work.IJáan naalnishísh?
John 3-work.I-QMexicogóó daashin déyáa ni’.
Mexico-to was.it 2-go.I NI’Na’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?
hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.INa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hanááshyį́į́’ rest’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishháásh sleep’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’ah ńt’éé’ all of a suddensaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééníssííd awaken him/her’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
nanilé
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.INi’éé’ náníłkad.
2-clothes 3-2-sew.Inideilé
pl-3DO-3dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INíléidi t’áá bahat’aadí shábitł’óól noolzhee’.
There-at just clear-NOM sun.3.rays 3-rays.INTUdi hooghannimází góne’ Diné bizaad baa ’iinishta’
NTU-at hogan inside Diné 3-language 3-for 1-read.IShimásaní hooghan namzí góne’ ch’iyaan íílééh.
1-grandmother hogan round inside food 3-3-make.IPShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IT’ah doo béeso ’ałtso ’ádįįhdą́ą́’ chidí bitoo’ nahíłniih.
still NEG money all 3-not.exist.NI-past vehicle 3-fuel 3-2-buy.IT’ah doo kintahgóó diit’aash da.
not.yet store-to 1du-go.I NEGT’ah doo la’ ké ániidígíí ła’ biih náánást’ées da.
not.yet DISC shoe.new-IGII some 3-into 1-step.in.I NEGT’áadoo hoshíníkéhé.
T’ÁADOO 2-scold.NI-ÍT’áá ’aaníí ’aníigo t’éiyá doo bikee’ saad si’ą́ą da.
truly 3-say.I-GO only NEG 3-behind word 3-sit.SPN NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’éiyá onlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áá ’aaníí trulysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
- -kéé’ behind, following’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- da expresses negationfind in Navajo Particle Lexicon
Tį’ ninádeiilnish.
let’s.go again-pl-1dpl-work.RTsxį́įłgo łees’áán ’ánílééh; nimásání nihaa níyá!
quickly tortilla 2-make.I 2-mat.grandma 1.pl-to 3-came.PTł’óo’di kǫ’ diltłi’ bikáa’gi chéch’il ła’ dináádísh’nííł.
outside-at fire 3-burn.NI 3-on-at oak some fire-again-3-1-move.PlO.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diltłi’ burn’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dináádish’nííł put more of them into the fire’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- tł’óo’di outsidesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




