Your search for * in location biihidzóhí 50 entries
’Aadę́ę́’ hoołtį́į́ł.
there-from 3s-rain.Prog’Ahwééh bee yishdlį́hígíí bikáá’ ’adání bikáá’ dah yish’ááh.
coffee 3-with 3-1-drink.P-NOM table 3-on up 3-1-put.SRO.U
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishdlą́ drink it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- ’Áhoot’įįh’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
’Ałk’idídą́ą́’ kin ’áshłaa ńt’éé’ ’éí t’ahdii bii’ shighan.
quite.long.ago house 3-1-make.P past it still 3-in 1-home
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idídą́ą́’ quite some time agosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ii’, yi’ inside of, within, at the interior of a solid object’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá nida’deeshjoł.
from.there 1-return.P-GO horse 3-for pl-1-set.out.NCM.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- náníshdááh return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndaashjooł set piles out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Áłah ’aleehdi hastiin léi’ t’óó yááłtih yiits’a’.
meeting-at man INDEF just 3-talk.Prog 3-be.heard.I’Ííshją́ą́ shį́į́ díí ’atoo’ béésh bii’ kǫ’í bikáá’ dah séką́.
certainly perhaps this stew stove 3-on up 3-1-put.OC.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ííshją́ą́ certainlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dah up at an elevation, off, static, holdingsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shishkaah put it on a surface (OC)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ólta’dóó ’azee’ ’al’íníjį’ t’áá ná’ahanaad.
school-from hospital-to just long.time.pass.I-dóó
Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Na’nízhoozhídi kééhasht’į́ ńt’éé’.
formerly Gallup-at 1-live.I pastDá’ák’eh góyaa yishwoł.
cornfield down.that.way 1-run.ProgDá’ák’ehdi nídahodoohgoł.
cornfield-at pl-3-2-hoe.FDibé dził binaashii nanishkaad.
sheep hill 3-across.from 3-1-herd.CIDíí chąą’ shą’ háádę́ę́’ niníyęęzh?
this manure-Q where-from 3-ooze.PDííshą’ látsíní háádę́ę́’ naa ninídee’?
this-Q bracelet where-from 2-to 3-arrive.PlO.PDoo ’atiin bąąhgóó ch’il ’ahwééh ’áłah ’ájíléeh da.
NEG road 3-beside-along plant coffee together 3-4-gather.SFO.I NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Indirect command with negation
- 4th person admonition, negative, Imperfective
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Doo ’áádę́ę́’ naagháa da nít’éé’ ’áłt’ąą nida’iilyéego ’índa níyá.
NEG there.from 3-go.about.I NEG past after.all pass.pay.I-go only.then 3-arrive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
Dził bit’ááhgi bįįh halzheeh.
mountain 3-close.to-at deer 3-3-hunting.CIDził bíchį́į́shk’ą́ą́h gódeg hoołtį́į́ł.
mountain 3-nose-against areal-up areal-rain.ProgDził bíchį́į́shk’ą́ą́h gódeg hoołtį́į́ł.
mountain 3-nose-against areal-up areal-rain.ProgHa’át’íí biniiyé shą́ą́h ńdídááh?
what 3-because 1-passing.by 2-go.IHáadi lá ’ádeiit’į́?
where-at Q pl-3-beHáadi lá ’ádeiit’į́?
where-at Q pl-3-beHáadi niyaa hazlį́į́’?
where-at 2-under area-grow.PHáadish nichidí nííníłbą́ą́z?
where-at-Q 2-car 3-2-.park.PHáádę́ę’shą’ díí ch’ah nizhóní léi’ naa yílts’id?
where-from-Q DEM hat 3-beautiful.NI INDEF 2-to 3-move.air.SRO.PHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.
Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.PHoozdodę́ę́’ Łééchąąłgaii bee nááshdááłgo Kinłánídi da’jiyání góne’ sédáago shiyaa haalwod lá.
Phoenix-from greyhound.bus 3-with 1-return.Prog-GO Flagstaff-at cafe into 1-sit.SPN-GO 1-under 3-run.P DISC
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- góne’ insidefind in Navajo Particle Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sédá sit’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
Hoozdohdi ’éí doo ’ashohodoobéézhgóó deesdoi.
Phoenix-at TOP extremely 3-hot.SPNHááaad késhdę́ę́’į́">dę́ę’shą’ díí ch’ah nizhóní léi’ naa yílts’id?
where-from-Q DEM hat 3-beautiful.NI INDEF 2-to 3-move.air.SRO.PJoołísh ’atiin tsé’naa ’ahííníłhan doodaii’ daats’í ’anít’i’ báhátis ’ahííníłhan?
ball-Q road across 3-2-throw.P or perhjaps fence 3-over 3-2-throw.PKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PKinŁánídi ’ííníshta’ ńt’éé’ ’áádóó t’áá ’ániidígo ’áadi náánísdzáá ńtéé’ ’ééhosisya’ lá.
Flagstaff-in 1-study.P past and.then just recently there-at 1-return.P past 1-get.hazy.P discMósí yázhí chizhtah yiyah yílwod.
kitten woodpile.among 3-under 3-run.PNaalyéhé bá hooghandi t’ah doo dá’deelkaałdą́ą́’ nisingo na’ńle’dii tsį́į́ł shiisxį́ (siisxį́).
trading.post-at just NEG 3-PASS-close.I-past 1-think.N-GO dismay speed 1-3-kill.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- time
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’ńle’dii to my dismay, out of lucksaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Náhookǫsdę́ę’go níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.
north.from-GO breeze-GO very cold.SPNNichidí lá háadi nííníłbą́ą́z?
2-car-Q where-at 3-2-park.PNichidísh háadi nííníłbą́ą́z?
2-car-Q where-at 3-2-park.PShicheii hastą́diin nááhai yilááhdę́ę́’ ’aníłdįįd.
1-grandfather sixty years 3-beyond-from 3-3-survive.PShighandóó ndáá’góó ’ada’iisdee’go nihí ’éí t’áá yiike’.
1-home-from war.ceremony-to 3-go.away.P we.du.pl TOP just 1du-remain.behind.PShighandóó ndáá’góó ’ada’iisdee’go nihí ’éí t’áá yiike’.
1-home-from war.ceremony-to 3-go.away.P we.du.pl TOP just 1du-remain.behind.PShilééchąą’í yázhí táa’go tsásk’eh yiyaa ’ahííjéé’.
1-dog small three-comp bed 3-under 3-lie.pl.NPShizhé’é mósí néidiiłts’in ńt’éé’ biyaa haalwodgo ná’ádoolts’in.
1-father cat 3-3-act.with.fist.P past 3-under 3-go.P-GO REFL-3-act.with.fist.PShí ’éí t’áá naanishdóó kingóó déyá.
I TOP just work-from town-to 1-go.IT’ááłáhádi kin binída’shiilzhiizh dóó hooghangóó dah ńdiikai.
once-at house 3-into-Pl-1dpl-dance.P home-toward start start-1dpl-go.pl.PTsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Tsinaabąąs bikáá’dę́ę́’ t’áá ’ałkéé’ ’adahaago’ ndeii’néego.
wagon 3-top-from just one-after-another down-1Pl-fall.P 3Pl-play.CI-GO.CITł’éédą́ą́’ ńléí dził bine’jí ’adildííl yiits’a’ ni’.
night-past there mountain 3-behind-way thunder 3-sound.P recallYiską́ągo níléí hódahdi ’ółta’di ni’dí’néeshtįįł nissin.
tomorrow that up.at school-at 1-teach.F 1-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishtin teach’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




