Your search for * in location biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
’Ahbínídą́ą́’ t’óó ’ahodiyeeshdláałgo biniinaa ’ólta’di doo hah níyáa da.
morning-past with pretend-1-move.Prog-GO 3-because school-at NEG quickly 1-go.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- t’óó withsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- hah, hahí fast, quicksaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá nida’deeshjoł.
from.there 1-return.P-GO horse 3-for pl-1-set.out.NCM.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- náníshdááh return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndaashjooł set piles out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F’Ólta’di ’áłchíní binaashii sédáago ’ííníshta’.
school-at children 3-across.from 1-sit.SNP 3-read.NI’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá ni’deeshjoł.
from.there 1-return.p-GO horse 3-for pl-1-feed.F-dóó
Bee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Bikáá’ dah ’asdáhí bikáa’gi doodaai’ ni’góó daats’í nishdaah?
chair 3-top-at or floor-on perhaps 1-sit.NIChidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-away mud 3-into 3-go.P-GO just fail in.vain 3-1-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’į́į́góó, ch’ínígóó everything possible without resultsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Chidí sits’ą́ą́’ hashtł’ish yiih yilwodgo t’áá ch’į́į́góó ch’ééh ’ííł’įįd.
car 1-away mud 3-into 3-go.P-GO just fail in.vain 3-1-act.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ts’ą́ą́’ away from, separating from, derived from’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’į́į́góó, ch’ínígóó everything possible without resultsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Chidíísh bee hólǫ́ doodaii’ ni daats’í chidí nee hólǫ́?
car-Q 3-with 4-exist.NI or 2 maybe car 2-with 4-exist.NIDa’ ’áájí ’ałdó’ ’áłah ’azlį́į́’?
Q that-side also meeting 1-happen.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’aleeh happen, occur’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dó’, ’ałdó’ too, alsosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- da’ particle for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -jí on the side of, in the direction of, in the manner of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
Daané’é baa na’aldeehdi ’at’ééd jooł yídzoołtał.
game 3-to 3-happen.CI-at girl ball 3-3-kick.ProgDamóo yę́ędą́ą́’ Yootóógóó niséyá.
Sunday past Santa.Fe-to 1-go.PDá’ák’ehdi nídahodoohgoł.
cornfield-at pl-3-2-hoe.FDá’ák’ehdi t’ah ńt’éé’ t’óó ’ayóigo nahachagii bizhiin yijiłgo yiiłtsą́.
field-at still past many grasshoppers swarm 4-move.along.Prog-GO 3-1-see.PDibé dził binaashii nanishkaad.
sheep hill 3-across.from 3-1-herd.CIDibé dził binániidi da’ałchozh.
sheep mountain 3-slope-at Pl-3-graze.CIDiné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyéégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.
Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Diné bikéyah bikáa’gi łáhágóó ninádahałtį́įh łeh.
Navajo 3-land 3-on-at a.few.places areal-rain.I usuallyDííshą’ látsíní háádę́ę́’ naa ninídee’?
this-Q bracelet where-from 2-to 3-arrive.PlO.PDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDoo deighánígóó łeeyi’ ’azhnígeed.
NEG far ground-inside 3-4-dig.PHa’át’éegishą’ nich’ah nííní’ą́?
where-at-Q 2-hat 3-2-set.down.SRO.PHa’át’éegishą’ nich’ah nííní’ą́?
where-at-Q 2-hat 3-2-set.down.SRO.PHa’ąądi dibé bighan.
areal-other.side sheep 3-corralHáadi niyaa hazlį́į́’?
where-at 2-under area-grow.PHáádę́ę́’shą’ tó ndahohheeh?
where-from-Q water pl-3-2-haul.LPB.IHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.
Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.PJohn dáádílkałdóó sizį́į́ dóó ’áádę́ę́’ déez’į́į́’.
John door-from 3-stand.SPN and there-from 3-look.CIK’aa’ísh ’aní’á biyaa doodago daats’í báhátis ’ayiist’oh ?
arrow-Q bridge 3-under or perhaps 3-over 3-3-shot.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- doodago particle orfind in Navajo Questions
- daats’í particle for perhapsfind in Navajo Questions
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -tis over’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’adisht’oh be an archer, shoot arrows’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Kintahdę́ę́’ hahí néínídzáá lá.
town-from quickly 2-return.P DISCMą’iitsoh shik’iilwodgo tsékooh góyaa bidááłgo’.
wolf 1-3-attack-COMP canyon areal-down 3-1-push.PNa’nízhoozhídi Naasht’éshí ’Atsá’jí yee nááda’alzhish.
gallup.at Zuni.people eagle-way 3-with again-pl-3-dance.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -jí designates ceremonies, religious and political institutions and lifeways’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Naakidi tsin sitą́ądi daats’í kinaaldá bił ’ahééniijéé’.
two mile 3-run.pl.P-at maybe purberty.ceremony 3-with RECIP-1dpl-run.pl.PNaalyéhé bá hooghandi tł’oh hániikai ńt’éé’ ’áníídí yee’ ’ásdįįd lágo ’áadi niikai.
trading.post-at hay 1dpl-go.pl.P past recently very 3-disappear.P DISC-GO there 1dpl-go.pl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -á for, for the benefit of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- benefactive
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- ’ániidígo recently, not long agosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
Náhookǫsdę́ę’go níłch’igo ’ayóo deesk’aaz.
north.from-GO breeze-GO very cold.SPNShi’éé’ kin bikáá’dóó hadah (or bidah, ’adah) ’ahé’ah.
1-clothes house 3-on-from areal-downward 3-1-toss.FFO.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’adah downward from a heightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -dóó from a specific location or point in space or time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ahish’áád toss away’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




