Your search for * in location biihidzóhí 50 entries
’Aadę́ę́’ hoołtį́į́ł.
there-from 3s-rain.Prog’Aadę́ę́’ hoołtį́į́ł.
there-from 3s-rain.Prog’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?
yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashnish work’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
’Ayóo łį́į́’ shił naalgeed diní, ’ííshją́ą́shį́į́ díí łį́į́chogii bikáá’ dah ńdaah!
very horse 1-with 3-buck.CI 3-2-say.NI lets.see this stallion 3-on up 2-sit.I’Ałk’idídą́ą́’ kin ’áshłaa ńt’éé’ ’éí t’ahdii bii’ shighan.
quite.long.ago house 3-1-make.P past it still 3-in 1-home
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ałk’idídą́ą́’ quite some time agosaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ńt’éé’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- t’ahdii stillsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ii’, yi’ inside of, within, at the interior of a solid object’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
’Áłchíní hastą́ą́ binááhaidóó deigo hodees’áago t’áá ’ałtso da’ółta’go yá’át’ééh.
children six 3-year.P-from up areal-extend.NP all pl-3-study.NI-GO 3-good.N’Ííshją́ą́ ’at’ééd yázhí hooghandę́ę́’ ch’idoogááł.
certainly girl little house-from out-3-walk.F-dóó
Bee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Chidí naat’a’íísh hooghan yikáá’góó ch’ét’a’ doodaii’ dził bąąhgóósh ch’ét’a’?
airplane-Q hogan 3-over-along 3-fly.P or mountain 3-side-along-Q 3-fly.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ísh enclitic for yes/no questionsfind in Navajo Questions
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ąąh on, beside’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
Chidí naat’a’íísh hooghan yikáá’góó ch’ét’a’ doodaii’ dził bąąhgóósh ch’ét’a’?
airplane-Q hogan 3-over-along 3-fly.P or mountain 3-side-along-Q 3-fly.PDa’adánídi ’áts’ą́ą́’ deeshghał.
restaurant-at ribs 3-1-eat.FDibé dził binániidi da’ałchozh.
sheep mountain 3-slope-at Pl-3-graze.CIDibé yázhí ła’ yóó’ ’ííyáá ńt’ę́ę́’ tsiyi’di bik’íníyá.
lamb one away 3-go.P past forest-at 3-find.it.PDiné bikéyah bikáa’gi ndahonidzood yę́ędą́ą́’ Naatsis’áán hoolyéégóó niha’áłchíní bił ’adahineet’į́į́’.
Navajo 3-land 3-on-at pl-areal-3-flee.pl.P past Navajo.Mountain areal-be.called.NI-to 1pl-children 3-with pl-1dpl-sneak.off.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -káá’ on, on top of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- accompaniment
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Dííshą’ látsíní háádę́ę́’ naa ninídee’?
this-Q bracelet where-from 2-to 3-arrive.PlO.PDlǫ́ǫ́’ ’a’ą́ą́dę́ę́’ hanoolne’ dóó naneesne’.
prairie.dog hole-from stick.head.up.out.P and 3-look.around.PDził bit’áahgi bįįh haalzheeh.
mountain 3-close.to-at deer 3-3-hunting.CIDził bit’ááhgi bįįh halzheeh.
mountain 3-close.to-at deer 3-3-hunting.CIDziłdę́ę́’ hoołtį́į́ł ńt’éé’ t’áá nihich’į’jį’ ’ásdįįd.
mountain-from areal-rain.Prg past just 1pl-toward-up.to 3-disappear.PHaa nízahdę́ę́’ hoołtį́į́ł?
how 3-long-from rain.ProgHáadi lá ’ádeiit’į́?
where-at Q pl-3-beHáadi niyaa hazlį́į́’?
where-at 2-under area-grow.PHáádę́ę́’shą’ tó ndahohheeh?
where-from-Q water pl-3-2-haul.LPB.IHáádę́ę́’shą’ tó ndahohheeh?
where-from-Q water pl-3-2-haul.LPB.IHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHádą́ą́’sh Mary ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
when-past-Q Mary school-from 3-return.PHoozdo hoolyéedi deesdoi sha’shin. ’Áyaańda (’áyąą) diné bi’éétsoh t’áá gééd ndaakai.
Phoenix areal-called-at hot possibly no.wonder person 3-coat without pl-3-go.pl.PHoozdodę́ę́’ Łééchąąłgaii bee nááshdááłgo Kinłánídi da’jiyání góne’ sédáago shiyaa haalwod lá.
Phoenix-from greyhound.bus 3-with 1-return.Prog-GO Flagstaff-at cafe into 1-sit.SPN-GO 1-under 3-run.P DISC
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sédá sit’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
Joołísh ’atiin tsé’naa ’ahííníłhan doodaii’ daats’í ’anít’i’ báhátis ’ahííníłhan?
ball-Q road across 3-2-throw.P or perhjaps fence 3-over 3-2-throw.PK’ad cháshk’eh gódę́ę́’į́">yaa tó de ’anool’ąął.
now wash down water up 3-rise.ProgKin Łánídiísh ’éí doodago Bee’eldííldahsinildi daats’í naniná?
Flagstaff-at-Q TOP or Albuquerque-at perhaps 2-go.around.CIKintah góyaa yishááł ńt’éé’ béeso ńdiiłtsooz
areal-down 1-go.Prog past money 3-1-pick.FFO.PKintahdę́ę́’ łį́į́’ shił nááldlosh.
town-from horse 1-with 3-crawl.CIKintahdę́ę́’ hahí néínídzáá lá.
town-from quickly 2-return.P DISCMary hádą́ą́’sh ’ólta’dę́ę́’ nádzá?
Mary when-past-Q school-from 3-return.PMą’iitsoh shik’iilwodgo tsékooh góyaa bidááłgo’.
wolf 1-3-attack-COMP canyon areal-down 3-1-push.PNa’nishkaadgo nídíshchííyaagi hanáshyį́į́h ńt’éé’ ’iiłhaazh lá, t’ah nít’éé’ shilééchąą’í ch’ééshinísid.
1-herd.I-GO pinetree-under-at 1-rest.I past 1-slept.P DISC all.of.sudden 1-dog 1-woke.up.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- na’nishkaad herd, go out herding’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -yaa under, beneath, down’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hanááshyį́į́’ rest’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’iishháásh sleep’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- t’ah ńt’éé’ all of a suddensaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééníssííd awaken him/her’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Nichidí háadish nííníłbą́ą́z?
2-car where-at-Q 3-2-park.PNichidísh háadi nííníłbą́ą́z?
2-car-Q where-at 3-2-park.PShich’ah tsékooh góyaa ’adah bił ’ííyol.
1-hat gorge areal-down downward 3-with 3-blow.PShidá’í tsékooh góyaa bił ’adáá’áázh.
1-uncle canyon areal-down 3-with 1.go.dual.PShighandóó ndáá’góó ’ada’iisdee’go nihí ’éí t’áá yiike’.
1-home-from war.ceremony-to 3-go.away.P we.du.pl TOP just 1du-remain.behind.PShiaad késhdę́ę́’į́">kéédę́ę́’ naa hodoolzhish.
1-behind-from 2-passing become.FShilééchąą’í yázhí táa’go tsásk’eh yiyaa ’ahííjéé’.
1-dog small three-comp bed 3-under 3-lie.pl.NPShiníbaal doo tó biníkáogeeh le’ ’át’éégóó ’íishłaa.
1-tent NEG water 3-through-3-flow.O proof.against-NEG 3-1-make.PShiníbaal doo tó biníkáogeeh le’ ’át’éégóó ’íishłaa.
1-tent NEG water 3-through-3-flow.O proof.against-NEG 3-1-make.PTó Haach’i’dę́ę́’ ’ííyisíí naashá.
Tohatchi-from truly 1-go.CITsé bikáa’gi béésh dah si’ą́.
rock 3-on-at knife up 3-sit.SNPTsé’áándę́ę́’ dóó tsédáajį’ ninish’na’.
cave-from and cliff-to 1-crawl.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- dóó and, and thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ninish’nééh crawl to a point’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




