Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.
lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishhį́įh melt it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -aa to’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- naashá go about’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Adą́ą́dą́ą́’ ’íítseedgo bee na’anishí hasht’enáshdlééh.
yesterday 1-pound.P-GO tool 3-1-put.back.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’adą́ą́dą́ą́’ yesterdaysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’astsid pound, do silverwork’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hasht’enáshdlééh put back’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ahbínídą́ą́’ t’áadoo ’ííyą́ą́’góó biniinaa wónáásdóó dichin shi’niiłhį́.
morning-past NEG 1-eat.P-NEG.GO because soon hunger 1-3-kill.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’ahbínídą́ą́’ this morningsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’áadoo notsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashą́ eat’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -niinaa because of, on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- wónáásdóó soon, finallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sisxé kill’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Áádóó “shiba’ yílwoł”, ní ma’ii, jiní.
and.then 1-ahead 2-run.F 3-say.P coyote 4-say.P’Ííyą́ą́’ dóó bik’ijį’ tsinyaagi nétį́į́ dóó ’iiłhaazh.
1-eat.P and 3-after tree-under-at.spec 1-lie.down.P and 1-sleep.P’Ííłta’ dóó ’iiłghaazh.
1-read.P CONJ 1-sleep.PAsdzą́ą́ yázhí bichidí doondó’ naalnish da.
woman little 3-car not.even but 3-work.P NEGbik’ídadidoohdis
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Fbik’ídadohdis
pl-3DO-2dpl-wrap.it.around.it.Ibik’ídidoohdis
3DO-2dpl-wrap.it.around.it.FChidí diiłts’į́į́h.
car 3-2-start.IChidí nahideeshnih ndi shibéeso ’ádin.
car 3-1-buy.F but 1-money 3-none.NIDa’ shééhonísin?
Q 1-2-know.NIdajííłhį́į́’
pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).Pdaohsą́
pl-3DO-2dpl-eat.it.Ideidoołbish
pl-3DO-3dpl-boil.it.Fdeiit’aal
pl-3DO-1dpl-chew.it.Pdidadoołjéé’
pl-3DO-2dpl-start.fire.Pdidínííłkał
3DO-2-start.to.herd.them.(animals).Fdizhdínóołkał
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).FDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed; dádi’nítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.IDíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDoo hanii ni ’ałdó’ nilį́į́’ bik’i dah ’íníił da.
NEG contrary 2 also 2-horse 3-on up saddle 3-2-put.PlO.I NEGDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negdoołbish
3DO-2dpl-boil.it.FHaaláyéé diitlʼééʼ ʼajiłhwosh.
caution this-night 4-sleep.Ihadeidínóołchał
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).FHáadi lá lį́į́’ naakai?
where-at Q horse 3-walk.pl.IHózhó’ógo baa nitsínkeesgo níni’ bá na’iłt’oh.
3-harmonious.I-GO 3-toward 2-think.I-GO 2-mind 3-for 2-smoke.Ijidíníłkaad
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).INaaltsoos yiníshta’go shíni’ shaa ’áyiilaa.
book 3-1-read.I-GO 1-mind 1-for 3-3-make.PNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.pl.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNáá’íídéeshtah nisin doodago t’óó siláogóó deeshááł.
again-1-go.school.F 1-want or merely military-to 1-go.FNida’iilyéego ’áłt’ąą yiską́ągo ’índa yínááł doo.
pass.pay.I-go after.all tomorrow only.then 2-come.Prog future
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- doo, dooleeł futurefind in Navajo Particle Lexicon
niséłkáá’
3DO-1-investigate.it.PNizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.ISam Diné yitah naalnish.
Sam Navajo 3-among 3-work.ISha’áłchíní Toohgóó bił ’eesbąs.
1-children Shiprock-to 3-with 1-drive.ProgShí ’éí doo shił bééhozin da nít’éé’.
1-possessive TOP NEG 3-3-knowledge.CI NEG past
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- doo --- da frame to negativize verbs and phrasessaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- bééhózin there is knowledge’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
T’ah doo la’ shą́ą́’ ’azhjaa’góó náádiikáah da.
not.yet DISC flea market-to 1pl-run.I NEGT’áá ká chidí ba’óó’ááł lágo.
NEG car 3-3-borrow.O LÁGOT’áá shǫǫ da la’ da’adą́ądi diné bich’iiyą’ hólǫ́ǫ́ lá.
at.least such.as some restaurant-at Navajo 3-food 3-exist.NI DISCTó tsíídkáá’ dididííkááł.
water charcoal-on start-3-2-put.OC.FTł’éédą́ą́ łééchąą’í léi’ nihił ’yaííyá’ii’ neeztį́.
last.night dog strange 1dpl-with 3-come.inside.P-and lie.down.SNP
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tł’éédą́ą́’ last nightsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yishááł walk’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ii’ and, and thereuponfind in Navajo Conjunction Lexicon
- Si-Perfective Neuter (SPN)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- sétį́ lie down’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




