Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
Shilééchąą’í íín">t’áadoo ’ayání dibé yikéé’ ’eelwod.
1-dog NEG 3-eat.I-NEG sheep 3-after 3-run.P’Atsį’ t’éiyá nahidoonih lágo naalyéhé bá hooghangóó ’o’oolwod nít’éé’ da’deelkaal lá.
meat only 3-buy.F DISC-GO trading post-toward 3-drive.P past 3-close.P DISC
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- t’éiyá onlysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- lá + go discovery + adverbializerfind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- lá I discoveredfind in Navajo Particle Lexicon
’Atsį’ísh ’éí doodaii’ łóó’ísh nínízin?
meat-Q or fish-Q 3-2-want.NI’Atsį́’ísh ’éí doodaii’ łóó’ísh nínízin?
meat-Q or fish-Q 3-2-want.NIBee’eldííldahsinil kintahdi shił ’oolwoł ńt’éé’ tsístł’ahazt’i’ léi’ góne’ shił ’o’oolwod.
Albuquerque town-at 1-with 3-run.Prog past deadend a areal-in 1-with 3-drive.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- location
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- transportation
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ńt’éé’ relates to past timesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’oolwoł drive’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
bik’ídínídiz
3DO-2-wrap.it.around.it.PCh’il t’áadoo yishnizhí t’óó ’ahayóí hanáánáájéé’.
plant NEG 3-1-rip.P-NEG just many 3-again.return.PCh’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.
formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diists’a hear, understand’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yáshti’ speak’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ formerly, originallysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- instrumental
Chidí łizhinígíí doodago łigaaígíí daats’í nahideeshnih?
car black-nom or white-nom perhaps 3-2-buy.FDa’ dichin nínízin?
Q hungry 2-want.NIdadidiilyįh
pl-3DO-1dpl-melt.it.Fdeeshbish
3DO-1-boil.it.Fdeiidą́ą́’
pl-3DO-1dpl-eat.it.Pdeiit’aal
pl-3DO-1dpl-chew.it.Pdeishbéézh
pl-3DO-3dpl-boil.it.Pdeiłbéézh
pl-3DO-3dpl-boil.it.Idiidiłjeeh
3DO-3-start.fire.IDíí tł’óół tsin bik’ídísdis.
this rope stick 3-on-3-1-wrap.IDooládóʼ Diné Bizaad nanitł’ah da lá.
certainly Navajo language 3-difficult.CI as.such discoverDoondó’ daatsaah da noolin.
not.even 3-sick.I NEG 3-resemble.NIDíí lá diichiłí ’át’é ni.
this DISC abalone 3-be.I EMPHdííłhį́į́’
3DO-1-melt.it.Phadaniilchaad
pl-3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).Ihadaoołgizh
pl-3DO-2dpl-cut.it.out.Phadeidínóołchał
pl-3DO-3dpl-card.it.(as.in.wool).Fhaidééłbįįd
3DO-3-fill.something.up.with.it.Phaiigeed
3DO-1dpl-dig.it.out.Phajíígeed
3DO-4-dig.it.out.Phanííníłchaad
3DO-2-card.it.(as.in.wool).PHáí shą’ bił nanilnish?
who Q 3-with 2-work.IJáan biʼdizhchínéejįʼ ʼanááhoolzhiizh. Tįʼ bá daʼdiidįį́ł.
John 2-birth-up-to again-area-arrive.P let's.go 3-for pl-2-eat.Fjííyą́ą́’
3DO-4-eat.it.PK’ad dibé ch’íi’nííł.
now sheep 3-2-du-take.out.Ina’ashkǫ́ǫ́’
1-swim.IShichá si’ą́ągo ’iiłhaazh.
1-huddle 3-put-SPN-GO 1-sleep.PShitsilíké ’éiyáhá nda’ałkǫ́ǫ́’.
1-little.brother-pl TOP 3-pl-swim.IPshéłbéézh
3DO-1-boil.it.PSitsóóké da’ółta’go t’óó bik’iisdził.
1-grandchildren pl-school-GO just 3-1-support.ProgT’áadoo hadahooł’áhí.
neg pl-3s-2dpl-make.noise.NP-ÍT’áá ká ’ooshháásh.
neg 1-go.to.sleep.Oitalic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo ’ashą́ní Dibé bikee’ dah diiyá.
before 1-eat.(I)Neg sheep follow start-out 1-walk.(I)italic highlight particle_0" aria-label="zaashchíín">T’áadoo ’iishxáshí łį́į́’ tł’oh bá niníłjool.
before 1-sleep.(I)NEG horse for 2-1-give.(P)NCMTsxį́įłgo naalkidígíí neeznáá yidziihgo Jóhonaa’éí daolyéii ch’ééh ’iih da’ałne’ nít’éé’ ’áłt’ąą ’ałtso ’o’oolkidgo ’índa ’iih da’asne’.
fast-GO 3-tick-ÍGÍÍ ten 3-remain.I-GO Suns pl-3-call.NI-NMLZ in.vain 3-into pl-3-3-throw.I past until.after all clock-go finally 3-into pl-3-3.throw.P
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- tsxį́įłgo quickly, fastsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ch’ééh in vain, futilely, trysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -iih into’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after allsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’áłt’ąą after all, in spite of unfortunatelyfind in Navajo Particle Lexicon
- nit’ee’ pastfind in Navajo Particle Lexicon
- ’índa and only thenfind in Navajo Conjunction Lexicon
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Tł’éédą́ą́, yá’át’ééhgo iiłhaaz. Night.last good.GO 1-sleep.P
Night.last good.GO 1-sleep.Pwołbéézh
3DO-2dpl-boil.it.Iyiilzhóó’
3DO-1dpl-brush/comb.it.PYiską́ągo Na’nízhoozhídi, háádish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




