Ła’ ha’nitáhígíí ’éí biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ shá bíighah kintahdi tádísháahgo shee ’i’íí’ą́.
yesterday sun proportionate town-at 1-go.about.Prog-GO 1-on 3-sun.went.down.P’Ałní’ní’ą́ą́dą́ą́’ t’ah doo da’adánígóó dishááhgóó ch’iyáán ’ásdįįd.
noon-past still NEG cafeteria-to 1-go.I-NEG food 3-dwindle.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’ah doo góó beforefind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádįįh dwindle, become extinct’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Áádę́ę́’ nánísdzáago łį́į́’ bá nida’deeshjoł.
from.there 1-return.P-GO horse 3-for pl-1-set.out.NCM.F
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- náníshdááh return’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ndaashjooł set piles out’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -dę́ę́’ from a general location or point in space or time, also out of, off of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
’Áłahji’ tó dilchxoshí síníł’ą́.
always water popping-Í 3-2-keep.SPN’Ólta’góó deínóhkááh.
school-toward pl-2dpl-go.pl.PROGAt’ééd aní shí k’ad naalyéhé báhooghango déyá. Nit’éé’ bimá aní k’adee’ da’iigháásh.
girl 3-say.IP 1-now goods 3-for-home-GO directional-go. past 3-mother 3-say.IP now time-sleep.Béégashii báháchxį’go bik’ee neeshchééł.
cattle 3-become.angry.I-GO 3-on.account.of 1-flee.Prog
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- háchį’ become angry’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -go verb and subordinating encliticsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -k’ee on account of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- neeshchééł flee, run away from’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
bik’ídadeediz
pl-3DO-1dpl-wrap.it.around.it.Pbik’ídídis
3DO-2-wrap.it.around.it.ICh’iyáán nináhíłnihgo haa nízahjį’ ’ánádįįh?
food 3-2-buy.R how 3-long.N-up.to 3-become.none.R
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- haa + Neuter V how / what Vfind in Navajo Questions
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nahashniih buy, sell’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -jį́’ up to, as far as’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Ánáhoot’įįhígíí’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádįįh dwindle, become extinct’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
dadiilyį́į́’
pl-3DO-1dpl-melt.it.Pdajishóóh
pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.Idaohshóóh
pl-3DO-2dpl-brush/comb.it.Idayiigish
pl-3DO-3dpl-make.one.cut.in.it.Ideiilyį́į́’
pl-3DO-1dpl-melt.it.(snow).Pdeitł’ó
pl-3DO-3dpl-weave.it.IDibé tóógóó neeshkał.
sheep water-toward 3-1-herd.ProgDichin nínízin ya’?
hungry 2-want.NI Qdidoołhįh
3DO-2dpl-melt.it.FDíí yiską́ągo ’íídííłtah.
this tomorrow 3-2-read.FDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negdooshą’ --- lá
hadajizgeed
pl-3DO-4dpl-dig.it.out.Phadazhneeshchaad
pl-3DO-4dpl-card.it.(as.in.wool).PHalah doo bíighah jiztį́į da.
opposite.sibling NEG 3-beside 4-lay.O NEGhaniilchaad
3DO-1dpl-card.it.(as.in.wool).IHái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa lá?
who DA Q boat 3-4-make.P DISCHooghangóó nikéédeeshdááł nisin ndi ółta’di ’éí náshiilkááh.
home-toward 1-go.F 1-want.NI but school-at there 1-spend.night.N CHECK VERB GLOSSESHoozdohgóó daats’í deeshááł ’éí doodaii’ Be’eldííldahsínilgóó deeshááł.
Phoenix-toward maybe 1-walk.F or Albuquerque-toward 1-walk.FHónáhoot’éhí ’índa ch’aa deeshááł nissin.
next.year until travel will.go.F 1-desire.K’ad ’ałníí’góó ’eeshtł’óół doo yę́ę ła’ damóo yę́ędą́ą́’ t’áadoo ’asétł’ǫ́ǫ da.
now half-toward 1-weave.Prog future past one Sunday when.past NEG 1-weave.P NEG
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’Ájoolíiłii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ashtł’ó weave’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- k’ad nowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- goal
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- time
- yę́ędą́ą́’ pastfind in Navajo Conjunction Lexicon
Na’nízhoozhígóó deeyá, ya’?
Gallup-toward 2-go.sg.F QNaʼahóóhai baa nídiikai ʼakó ʼakʼidahiʼniłí bee shíká ʼadíílwoł.
rodeo 3-about 1pl-do.F so saddle.blanket 3-with 1-after 2-help.FNeel’ą́ą le’.
term-3-reach.up.to.NI LE’neiilyé
3DO-1dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INichxǫ’ doo ájíléeh da.
stop NEG 3-4-make.I NEGNíwe, k’ídíítih!
stop 3-2-break.SSO.INíwe, t’óó bee nídinine’!
stop just 3-with 3-2-play.PShiyáázh bighandi níyáá nít’ę́ę́’ t’áá ’íídą́ą́’ ’eelnish lá.
1-poss-little 3-home-at 1-go.P past just then 3-off.to.work.P DISCShį́įhgo, doo haigo sin hadidii’áał da.
summer-GO, NEG winter-GO song start-2.sing.F NEGSitsóóké da’ółta’go t’óó bik’iisdził.
1-grandchildren pl-school-GO just 3-1-support.ProgSohodizingo t’áá ká nídoó’nééh lágo.
prayer-GO neg 2-get.up.O LÁGOT’ah doo la’ ké ániidígíí ła’ biih náánást’ées da.
not.yet DISC shoe.new-IGII some 3-into 1-step.in.I NEGT’áadoo hosh niyą́ní.
T’ÁADOO cactus 3-2-eat.I-ÍTł’ízí ’ałchozh.
goat 3-eat.Iyiidlą́ą́’
3DO-1dpl-drink.it.PYiską́ągo Na’nízhoozhídi háadish ’adeeshį́į́ł ninízin?
tomorrow Gallup-at where-Q 2-eat.F 2-want.CI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- yiską́ągo tomorrowsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- háá-P.ENCLITIC wherefind in Navajo Questions
- -sh enclitic for content questionsfind in Navajo Questions
- -di at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Náásgóó’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yíshą́ eat it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgilook up conjugationhide conjugation ▾
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- nisin think, want’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi




