Your search for the hoolzhishgi Imperfective (I) (∅, ni, si, yi-∅)
biihidzóhí 50 entries
’Adą́ą́dą́ą́’ ’íítseedgo bee na’anishí hasht’enáshdlééh.
yesterday 1-pound.P-GO tool 3-1-put.back.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ’adą́ą́dą́ą́’ yesterdaysaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- ’Áhoodzaii’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’astsid pound, do silverwork’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- -ee by means of’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- hasht’enáshdlééh put back’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
’Ałní’ní’ą́ą́dą́ą́’ t’ah doo da’adánígóó dishááhgóó ch’iyáán ’ásdįįd.
noon-past still NEG cafeteria-to 1-go.I-NEG food 3-dwindle.NI
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- ałní’ní’ą́ noonsaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -dą́ą́’ past time’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- t’ah doo góó beforefind in Navajo Particle Lexicon
- -góó to, toward, along, on, with a numeral it indicates a date’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dishááh start to go’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ’ádįįh dwindle, become extinct’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
Bá ʼashja hanééh.
3-for 1-opportunity?? prepare.IBįįh bił da’doołdǫǫh.
deer 3-with pl-2dpl-shoot.ICh’aa déyá ńt’éé shichídí bikee’ dilkǫǫh.
travel 1-go past 1-vehicle 3-tires worn.Ch’íníyáá nít’éé’ nikida’diłtsį’.
out-1-went.P past 3-sprinkle.IChidí nidabinołtłáád.
car pl-3-2dpl-stop.Idajiigish
pl-3DO-4dpl-make.one.cut.in.it.Idaohsą́
pl-3DO-2dpl-eat.it.Idaohsą́
pl-3DO-2dpl-eat.it.Idazhdíníłkaad
pl-3DO-4dpl-start.to.herd.them.(animals).Ideidiłhį́į́h
pl-3DO-3dpl-melt.it.Ideishóóh
pl-3DO-3dpl-brush/comb.it.IDibé yah ánáádanołkaad!
sheep inside semelit-pl-2pl-gather.IDibé halgaidí da'ałchozh
sheep meadow 3-pl.grazing.Idizhdiłjeeh
3DO-4-start.fire.IDíí tł’éé’ t’áá ká dóola dá’ák’eólyeed; dádi’nítįįh.
this night NEG bull into.field-3-run.O hope.not 3-2-close.gate.IDíkwíí jį́ nanilnish?
how.many-Q day 2-work.IDlǫ́ǫ́’ da’diłhashaalání">go baa ’ákonsin.
prairie.dog 3i-3-bite.I-GO 3-about 1-be.aware.NIDlǫ́ǫ́’ hwiiłhashaalání">go bik’e’ashch’íí’ígíí baa ’ákonsin.
prairie.dog 3a-3-bite.I-GO 3-be.painful.P-ÍGÍÍ 3-about 1-be.aware.NIDoo nídahiyoołnaah da.
neg pl-3-2dpl-resuscitate.I negDziłgóó ’o’ooldee’ yę́ę ná’ooldah.
mountain-to 3-go.pl.P past 3-return.pl.IHa’at’iish náádaadi’ní?
what-Q again-pl-3-say.Ihadeiilgéésh
pl-3DO-1dpl-cut.it.out.Ihanishchaad
3DO-1-card.it.(as.in.wool).Ihaniłgéésh
3DO-2-cut.it.out.IHáísh ’ałhosh?
who-Q 3-sleep.Ijidíníłkaad
3DO-4-start.to.herd.them.(animals).Ijiyą́
3DO-4-eat.it.IK’ad níló shik’ijį’ nahałtingo bik’e’eeshchíí’.
now hail 1-on me 3 rain.I.GO 1-3-sting.PKwe’é k’ad łe’esh’aah.
here now earth-1-put.into.I.SROLinda naaltsoos yółta’.
Linda book 3-3-read.INa’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?
hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.Inanilé
3DO-2-carry.a.ropelike.thing.around.Inidajilé
pl-3DO-4dpl-carry.a.ropelike.thing.around.Inidaohłé
pl-3DO-2dpl-carry.a.ropelike.thing.around.INizhónígo saad ha’oodzíí’ ’áníléehgo bik’e’íłchí.
nicely word HO-speak.P 3-2-make.I-GO 3-2-write.Iniłhį́į́h
3DO-2-melt.it.(snow).INíwo’jį’ nídiidááh.
move-to 2-get.up.IShił naa’aash shį́į́! T’áá shǫǫdí shaná’níłtsóód!
1-with 3-go.dl.CI maybe please 1-to-back-3-2-feed.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Request, affirmative
- T’ahdii baa na’aldeeh
- -ił with’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi
- Continuative Imperfective (CI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- yish’aash go as a pair (with)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- shį́į́ perhaps, probably, possiblyfind in Navajo Particle Lexicon
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- ba’nistsóód feed it’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
T’ah doo kintahgóó diit’aash da.
not.yet store-to 1du-go.I NEGT’áadoo hosh niyą́ní.
T’ÁADOO cactus 3-2-eat.I-ÍT’áadoo hoshíníkéhé.
T’ÁADOO 2-scold.NI-ÍTł’óo’di kǫ’ diltłi’ bikáa’gi chéch’il ła’ dináádísh’nííł.
outside-at fire 3-burn.NI 3-on-at oak some fire-again-3-1-move.PlO.I
’íísíníłts’ą́ą́’
bee ’ééhóziní
- Neuter Imperfective (NI)’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- diltłi’ burn’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- T’ahdii ’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- dináádish’nííł put more of them into the fire’áhát’íní hoolzhishgi bik’ídáahgi
- tł’óo’di outsidesaad ’át’éii zanoo’į́ bik’ídáahgi
- -gi at’akéé’ si’ání zanoo’į́ bik’ídáahgi




